Do zápasu s posledním celkem soutěže, Lutínem, jsme nastoupili s kompletními třemi pětkami. Prostor tak dostal úplně všichni členové výpravy.

Ze začátku to vypadalo na poměrně jednoznačné utkání. Naši hráči individuálně převyšovali hráče soupeře a od 20. vteřiny jsme vedli 1:0 po přesné střele Jindry Viktorina. I když na první pohled bylo zřejmé, že největší slabinou Lutína je jeho brankář, Šumperk toho vůbec nevyužil a branku skoro neohrozil. Když už jsme se dostali do palebné pozice, místo střely jsme volili nahrávku na lépe postaveného spoluhráče. Bohužel, drtivá většina nahrávek patřila do kategorie nezpracovatelných, takže z nadějných šancí nebylo nic.

O první pauze byli hráči nabádáni k větší střelecké potenci. Ta se však nedostavila, a i když byli kluci upozorňováni na Pavla Chmeláře, který byl v barvách soupeře prakticky jediným, který vymyslel kloudnou akci, vždy mu skočili na náznak kličky a my se tak dostávali do nesnází. V brance Asper se tak musel ohánět Tomáš Macák, který letos poprvé naskočil do zápasy od samého úvodu. Tomáš měl už během první třetiny několik vynikajících zákroků, avšak nájezdům lutínské třináctky nedokázal odolávat donekonečna. Lutín se v dvouminutových mezerách dokázal čtyřikrát za sebou prosadit a zcela tak otočit průběh zápasu. Zejména čtvrtá branka byla vrcholem našeho zmaru - Tonda Harapát si dal nešťastný vlastní gól.

Do konce utkání chyběla jedna třetina (tedy 12 minut hry) a my prohrávali o 3 branky s posledním týmem tabulky. Nezbývalo, než stáhnout sestavu na dvě pětky, do branky se pak vrátil Kuba Černohous. Kluci - hlasitě dirigování trenérem - během tří minut vyrovnali a v polovině třetí třetiny po střele Ondry Sitty jsme už zase konečně vedli. Pojistka ale ne a ne přijít. Až do poslední minuty jsme se svým způsobem báli o výsledek, i když závěrečná perioda byla hrou kočky s myší. Trápení v koncovce utnul až Dan Svoboda. Lutín jsme tak po velkém nerváku porazili 6:4.

Petr Matěj, trenér Šumperk: "Výsledek beru na sebe. Chtěl jsem, aby si zahráli všichni kluci, kteří dnes do Olomouce odcestovali. Měl jsem však nejprve nechat hrát ty nejzkušenější, vybojovat větší náskok a poté nechat bez nervů zahrát všechny. Některým nervozita svazovala ruce, i tak ale nováčci nezklamali - nikdo od nich nečeká, že budou po pár měsících v našich řadách rozhodovat zápasy. Zároveň mi to ale ukázalo, že ne všichni mohou aktuálně v Olomoucké lize nastupovat, proto jsem rád, že v listopadu nás čekají přátelská utkání, ve kterých právě nováčci dostanou největší prostor.

Do dalších zápasů máme co dělat - kluky na gumovém povrchu vůbec neposlouchaly ruce a zpracování skákavého míčku byl neřešitelný problém. A i když jsme aktuálně třetí pouze bod za Uničovem, v porovnání s ostatními výrazně zaostáváme v produktivitě. Na druhou stranu - pokud budeme nadále vyhrávat (byť těsnými rozdíly), rozhodně se zlobit nebudu :-)"