Rozhovor s novým předsedou našeho klubu (2. část)

Šumperk - Přinášíme druhou část rozhovoru s novým předsedou Petrem Matějem, tentokráte zaměřenou na sportovní stránku fungování našeho klubu.

V první části rozhovoru jsme se věnovali primárně fungování klubu jako celku. Nyní bychom se mohli zastavit u sportovní koncepce oddílu. Jak na to aktuálně jsme?

Můj názor je takový, že aktuálně se nacházíme ve stavu, kdy jsme na půl cesty mezi zájmovým kroužkem a sportovním oddílem.  Pro mě osobně sportovní oddíl existuje v okamžiku, kdy je příprava pravidelná a v minimálním rozsahu 5 hodin tréninku týdně, a to mluvím pouze o tréninku v oddíle. Školní tělocvik a aktivity ve volném čase se pak do tohoto minima pochopitelně nezapočítávají.

V jakém rozsahu jsme trénovali v loňské sezóně a chystají se nějaké změny?

Loni měla každá kategorie v průměru zhruba 3 až 3 a půl hodiny tréninku týdně, což je o 90 minut méně, než je minimum, které bychom si představovali. Tréninky od letošního září jsou potom koncipovány tak, že každá mládežnická kategorie bude mít minimálně 5 hodin tréninků týdně. Na základě zpětné vazby od rodičů jsme pak tréninky rozdělili do 4 jednotek ve 3 dnech, kdy v určitý den v týdnu bude po florbalovém tréninku následovat kompenzační jednotka.

To vypadá slibně.

Ano, vypadá. Má to ale jednu opravdu slabou stránku. Můžeme totiž jakkoliv rozšiřovat tréninkové možnosti pro děti, ale realita poslední sezóny byla například u kategorie starších žáků taková, že průměrná docházka na trénink byla pouhých 60 %. Pochopím, když někdo sem tam na trénink nepřijde z důvodu nemoci nebo rodinné dovolené, ale ze tří tréninků týdně průměrně na jednom z nich chybět není dobré znamení a uvidíme, jak se situace změní v letošní sezóně.

Jak dosáhnout toho, aby účast na trénincích byla třeba 90 %?

To je otázka, na kterou nedovedu konkrétně odpovědět. Snažíme se naši filozofii přenést zejména na rodiče, kteří v drtivé většině u mládeže rozhodují o tom, jestli kluk nebo holka na trénink přijde nebo ne. Naším cílem je dostat je na naši stranu a přesvědčit je, že ono pětihodinové minimum je opravdu potřebné. Osobně mě netěší, když od rodičů, jejichž děti na tréninky chodí sporadicky, slyším výčitky směrem k trenérům, když se prohraje s relativně slabším týmem. Myslet si, že všechno půjde samo a bez pořádného tréninky, je bláhové a soudit za to trenéra je krátkozraké a samozřejmě je to špatně. Jsem ale optimista a věřím, že i v tomto ohledu se vše otočí ku prospěchu všech.

Zastávám ten názor, že dítě v produktivním věku nepotřebuje trenérské vedené od A do Z, ale primárně potřebuje prostor, kde se bude realizovat a kde mu „pouze“ nachystáme podmínky pro zlepšování svých dovedností.

Jak jsou na tom, co se tréninků týče, okolní kluby?

Hodnotit ostatní kluby a jejich tréninkové metody hodnotit nemohu, co mohu posoudit je objem tréninků z volně dostupných informací. V sezóně 2018/2019 jsme co do hodin tréninku týdně spadali do slabšího průměru, od sezóny 2019/2020 bychom pak měli patřit ke klubům s nejvíce hodinami u mládežnických týmů, a to i v porovnání s velkými kluby z Vítkovic či Brna. Samozřejmě je možné, že i ostatní kluby se v tomto směru mohou letos posunout, ale to je v tuto chvíli těžké odhadnout. Každopádně pokud na tréninky děti chodit nebudou, bude taková změna k ničemu.

Mluvil jsi o navýšení počtu hodin tréninků. Jak toto navýšení zvládneme kapacitně co se trenérů a sportovních hal vyřešit?

Jsem moc rád, že drtivá většina hráčů mužského týmu má trenérskou licenci a již nyní se podílí na výchově svých následovníků. To stejné platí, byť v menší míře, u dívek a žen. Co se týče trenérského obsazení, tam opravdu problém nemáme. Horší je to se sportovními halami. Protože nám chybí městská sportovní hala, jsme odkázáni na halu na Gymnáziu Šumperk. Samozřejmě ale musíme respektovat i ostatní sporty jako je zejména volejbal či atletika. I tyto oddílu musí někde trénovat.

Ty tréninky, které nemůžeme mít na gymnáziu, budeme mít na Hlucháku, kde dlouhodobě také trénujeme. Zároveň nově využijeme menších hal na I. a VI. Základní škole v Šumperku, kde budou trénovat zejména ti nejmenší. Rozpis tréninků je hotový a brzy jej zveřejníme.

Najdeme v rozpise nějaké překvapení?

No, původně v novém rozpisu měl být pro starší žáky ranní trénink v pondělí 6 ráno, což je třeba v hokeji naprosto normální, nakonec jsme rozpis dali dohromady tak, že ranní trénink není zapotřebí. Do budoucna se tomu ale určitě nebráním, od starších žáků směrem ke starším hráčům to není nikterak extrémní čas, navíc děti mohou mít volné odpoledne a to stejné platí o trenérech.

Přesto se hráči a hráčky našeho oddílu bez rozdílu věku jednoho pěkného překvapení dočkají. Od září bude jednou za 14 dní ve čtvrtek v čase 18:30 - 20:00 takzvaný "otevřený trénink", který bude pro všechny kategorie a bude probíhat zcela v režii těch, kteří na halu přijdou a uzpůsobí si trénink svým potřebám. Věřím, že tento trénink se bude těšit velké oblibě napříč celým oddílem.

Zmínil jsi městskou sportovní halu. Je nějaká šance, že se jí někdy dočkáme?

Šance určitě existuje. Byli jsme na schůzce sportovních oddílu se zástupci Města Šumperk, kde byl představen zevrubný návrh výstavby sportovní haly v prostorách Tyršova stadionu. Dříve než za 6-8 let se ale sportovní haly zcela určitě nedočkáme, i vzhledem k investicím, které aktuálně ve městě probíhají – autobusové nádraží, plavecký bazén či chystaná rekonstrukce kulturního domu.

Líbí se mi ale základní myšlenka sportovní haly, její velikost, možné zachování sportovní haly na Handbale, kde by nadále působili basketbalisté. Aktuálně jsme největším halovým sportem ve městě a prozatím mám dojem, že město na naše názory slyší, tak uvidíme, jakým směrem se v budoucnu tento projekt vydá.

Jaké si dáváme jako klub cíle pro blížící se sezónu 2019/2020?

V mužích se chceme určitě pohybovat v horní polovině tabulky a pokud se nám budou vyhýbat různá zranění, rádi bychom se případně poprali o vyšší soutěž. U juniorů a dorostenců nám chybí pevnější základ, tam si zálusk na postup neděláme, u starších žáků bychom se v novém formátu chtěli pohybovat do 5. místa. U menších dětí je zbytečné dávat si výkonnostní cíle, důležité bude, když florbal bude děti bavit, samozřejmě jim ale budeme přát co nejvíce výher, avšak i prohra může být více než poučná :-)